P.: Kapitolky

Život jde dál 1.kapitola

1. července 2008 v 20:08 | Peťka
Život jde dál 1. kapitola
"Mamíííí!!! Koupíš mi to krásný morčátko??? Prosíííím!" tak takhle to bylo když jsem byla malá. Rodiče mi nechtěli koupit žádné zvířátko. Já jsem každý, den pořád dokolečka, jako kolovrátek, žadonila, aby mi to morčátko koupili. Po půl roce přemlouvání, to začalo rodiče tak neuvěřitelně štvát, že nakonec svolili. Celá natěšená jsem sedla na zadní sedadlo auta a jelo se do zverimexu. Do zverimexu jsem vtrhla a odhopsala ke kleci s morčátky a králíčky. Ta byla krásná!!!! Jedno pěknější než druhé. Moje oči ovšem utkvěly pouze na jediném…. Bylo krásně černé s bílou skvrnou na nose, jako by ho někdo polil mlékem. Morčátko ucítilo můj pohled a okamžitě se schovalo do domečku.

Olghérie- Kapitola 9. Tetování

16. června 2008 v 21:56 | Peťka
Kapitola 9. Tetování
Avis bušilo srdce jako nikdy. Takový strach nikdy nepoznala. Najednou si vzpomněla na uklidňovací terapii co ji naučila Alice. Zhluboka dýchala a vydechovala. Po pár minutách se uklidnila a mohla čistě myslet. Její mysl již nebyla zastřena strachem, ale byla naštěstí jasná. Připadalo jí, že už ta tma není tak temná jako dřív. A měla pravdu. Po stranách se začaly rýsovat mohutné sloupy. Byly z jemného, čistého kamene. Okolo sloupů byly louče a kdosi je zapaloval. To byla ona příčina menší temnoty. Avis si promnula oči a zpozorovala u sloupů i jiné lidi. Všichni na sobě měli tradiční, bílá olgheránská roucha.

Olghérie- Kapitola 8. Svatyně

14. června 2008 v 22:36 | Peťka
Kapitola 8. Svatyně
Avis a Rogen si opravdu skvěle rozuměli. Mezi nimi vzniklo během chvil velké pouto přátelství ba ne víc. Vypili toho hodně, protože když člověk pořád něco popívá tak mu brzy vyschne v ústech. Najednou odbila půlnoc a rozezněl se hlas. "Tak přátelé, zahajovací slavnost je u konce. Kdo bude chtít pokračovat dál, tak se může odebrat do vedlejšího salonku." Avis s Rogenem vstali a odešli do salonku. Z vedlejší místnosti se všechno občerstvení a akustika přenesla sem a několik lidí také přišlo. Dohromady tam nyní bylo tak deset lidí. Za necelou hodinku se salonek tak vyprázdnil, že tam zbyly pouze oni.

Olghérie- Kapitola 7. Jarní slavnost

13. června 2008 v 18:33 | Peťka
Kapitola 7. Jarní slavnost
Avis přišla akorát z večeře a ještě jednou šla omrknout medailon. Natáčela ho proti oknu a sledovala, jak se krásně třpytí. Byl vážně úchvatný. Dala ho zpět do tajné přihrádky a šla spát. Dneska měla mít náhradní trénink, protože se Alice již vrátila z cesty. Alice byla pomáhat na frontě, jelikož se Nefiři začali opravdu bouřit a poté také šla zjistit situaci. Jen co přijela tak musela do velké místnosti jít podat "hlášení" o tom jak to vše vypadá. Musí se připravit bitevní taktika a něco podobného. Avis se také účastnila tohoto shromáždění. Po skončení, doběhla Segina a zeptala se ho, kdy vlastně ten medailon může nosit.

Olghérie- Kapitola 6. Za zdmi Iliodosu

28. května 2008 v 19:25 | Peťka

Kapitola 6. Za zdmi Iliodosu

Sluneční paprsky právě pronikly malým okýnkem v Avisině pokoji. Paprsky hladily Avis po tváři. Dívka se probudila a zhluboka se nadechla. Ucítila vůni stromů a kvítí. V rychlosti si přetáhla róbu přes hlavu a v běhu ji zavázala kolem pasu a upravila. Avis měla šílený hlad, tak zamířila do hodovní síně. Nasnídala se a pořád myslela na kroniku kterou napsal Ian. "Válka s Nefiry se prostě musí uskutečnit tomu už nezabráním." Uvažovala Avis v duchu. Sice byla Jawa (pátek) a měla začít výuka a trénink, ale Alice musela odejít na sever a Segin byl nemocný. "Hurááá" řekla potichu Avis. "Dnešek bude volný tak něco podniknu!" A tak, že jo…. Avis vyšla ven. Slunce hřálo a vítr líně foukal. Po hodině procházení se po zahradě to začalo Avis nudit. Došla na druhou stranu zahrady, kde moc nechodila.

Olghérie- Kapitola 5. Nefiři

24. května 2008 v 15:55 | Autoři

Olghérie- Kapitola 5. Nefiři
Právě byla Tryia a Avis se procházela po zahradě. Přemýšlela o svých rodičích zde v Olghérii, ale také o rodičích na Zemi. Byla zmatená. V posledních týdnech byla plně zaměstnána učením, že na rodiče ani nevzpomněla. Šla směrem ke knihovně a než sešla po schodech, utřela si rukávem slzu, která jí tekla po tváři. Knihovna byla krásná. Všude bylo plno knížek v nejrůznějších vazbách. Avis chtěla vědět jediné= o dni, kdy opustila Oghérii. Hodně hodin hledala nějakou knihu, nějaký list aspoň nějakou zmínku o dni, kdy ji nefira odeslala na Zemi. Unavená se sesula do jednoho prosezelého křesla a otřela si pot z čela.

Olghérie- Kapitola 4. Trénink

23. května 2008 v 20:24 | Autoři
Olghérie- Kapitola 4. Trénink
Po vydatné snídani šla do pokoje a nakoukla do skříně. V té bylo, ale věcí! Od honosných šatů, přes lovecké až po různá karnevalová oblečení. Dlouho hrabala touto změtí šatů až našla přesně ty šaty o kterých mluvil Segin. Našla kalhoty až ke kotníkům zelené barvy a lehkou bílou košili. Nakonec si Avis obula pevné boty a opásala se páskem s rubíny. Mohla vyrazit na trénink. Sice byla v Olghéře pouze 2 dny, ale i přesto se již dokázala velmi slušně orientovat na panství. Hravě došla k fontáně a lehce poklepala na kámen s rubínem. O chvilku později k ní došel Segin, který na sobě měl tentokrát róbu v barvě khaki a s ním i žena která měla podobné oblečení jako Avis. Avs však tuto ženu viděla prvně, proto ji neznala.

Olghérie- Kapitola 3. Když svítá

23. května 2008 v 20:23 | Peťka
Olghérie- Kapitola 3. Když svítá

Avis ulehla do měkoučké postele a těšila se na další den. "Co mi asi přinese?" ptala se sama sebe. Tento den byl tak krásný, ani si nedokážu představit, že v této zemi dokáže být i zlo a pomsta. Za pár chvil myšlenky zmizely a Avis se odebrala do říše snů. Noc byla chladná. Avis se probudila hodně časně zrána a jakmile pohlédla z okna ven, uviděla červánky. "To teprve svítá?" řekla nahlas smutně. Zvedla se z postele, že ustele peřiny, když tu najednou uslyšela tak líbeznou hudbu a nechala peřiny peřinama. Vychutnávala každý tón, každičkou notu, tak krásná to byla píseň. Jako v tranzu šla za hudbou. Hudba sílila a Avis jako zhypnotizovaná kráčela chodbami.

Olghérie- Kapitola 2. Vznešený rod Olgheránů

23. května 2008 v 18:40 | Autoři
Kapitola 2. Vznešený rod Olgheránů

Avis odkopla peřinu a posadila se. Byla krásně vyspalá a její mysl byla krásně svěží díky spánku. Najednou napůl s hrůzou, napůl se zájmem zjistila, že na sobě má nádherně šitou a skvěle padnoucí zlato-červenou róbu. V hlavě usilovně přemýšlela: Opravdu to sen nebyl? Kráčela malovanou chodbou a její kroky se nepatrně ozývaly od stěn. Sice nevěděla kam má jít, ale hlad byl silnější, proto šla po vůni. Palačinky měla strašně ráda. Vůně sílila. Avis přidala do kroku. Najednou byla v hodovní síni (aspoň jí to tedy tak připadalo, protože se ve škole učili, že hodovní síň, na zámcích, v palácích nebo v hradech, byla jedna z největších síní vůbec a hlavně zde byly hory jídla) nebyly zde pouze palačinky, dokonce i maso, zelenina a všemožné ovoce různých tvarů a barev až oči přecházely.

Olghérie- Kapitola 1. Nebyl to pouze sen?

22. května 2008 v 21:26 | Autoři
Kapitola 1. Nebyl to pouze sen?
V daleké zemi jménem Olghérie žil podivuhodný starověký lid. O tomto společenstvu se ví pouze minimum informací. V knihovnách v jiných světech anebo v jiných galaxiích se dozvíte pouze to, že zde žijí lidé s magickými schopnostmi, podivuhodnými zvířaty a jinými věcmi pro které není žádné pojmenování. Jiné světy se tohoto světa bály a nevšímaly si ho. Ovšem Olghérie je nejen tajemné a magické místo, ale také velmi zajímavé a pestré. Krajina je zde zelenější, hory vyšší s bílými čepičkami sněhu, dokonce i květiny voní jinak, vůně je plnější, pestřejší a více sytá než cokoliv jiného co jste doposud poznali.
 
 

Reklama