Banda z města

6. listopadu 2008 v 17:29 | Peťka |  Povídky na přání

Banda z města

Banda z města Pokaždé když člověk prochází městem, tak na každém rohu narazí na opilého člověka. Nic by na tom nebylo zvláštního, kdyby dotyčnému nebylo patnáct nebo šestnáct let. Už je běžné potkat dokonce dvanáctileté s cigaretou nebo flaškou vodky v ruce. Tyto mladistvý a děti se setkávají na jednom místě za městem. Je to takový pěkný park s hustou zelenou trávou a mohutnými stromy. Všude jsou lavičky na kterých sedí právě tyto lidé. Seženete tu všecko od lehkejch drog a cigaret až po extázi trávu a heroin. Na jedné lavičce sedí jedna parta. Všichni na sobě maj vytahaný trika a kalhoty proklatě nízko. Je jim okolo 17-ti let a jsou to ti nejlepší a největší borci z parku. Nikdy se neopili a jedinému čemu holdují jsou holky a cigárka. Teďka právě kouří a vzrušeně probírají holky vedle na lavičce. Jeden se jmenuje Vašek a to je něco jako vůdce celý bandy. Má mnoho zkušeností a soustu obdivovatelek. Je to největší sukničkář party. Další je Štefan a to je největší přeborník. Holky musí odhánět na míle daleko. Třetí se jmenuje Petr a to je normální týpek. Je ze všech kluků nejvěrnější. Chodí s holkou jménem Klára už asi 3 roky a nekouká po jiný. Prý si jí chce vzít. Poslední se jmenuje Dominik. Ten není nijak pohledný a chytrosti taky nepobral. S klukama je, aby zapadl a ostatní si jej nedobírali. Ostatně kluci jsou s nim pouze ze soucitu avšak Dominik si to neuvědomuje. To je asi vše z představování. K jejich diskuzi.

Vašek: "Vidíš tu barbínu? Ta je zmalovaná až hrůza. Ta bruneta s těma brejlema je docela kus nemyslíš Štefo?"

Štefan: "Já ti nevim Vašku já spíš tu zrzavou co na mě dělá oči."

Petr: "Nemůžete toho nechat? Co takle si najít nějakou holku na dýl" Tak Vašku ty voe si debil takhle lámat srdce to já a Klárka….

"A je to tu zas" přemýšlí v duchu Vašek. Pokaždé Petr svede řeč na dokonalý vztah on a Klárka. Nic jiného poslední roky neslyší. Jediný co je na tom dobrý, že má stálou holku nic víc. Aspoň, že Dominik drží hubu a nechává si ty svoje trapný narážky stranou. Měli bysme Vašku? mu nějak říct Vašku!, že už nechceme aby s náma někam chodil. (Pořád si Vašek povídal sám pro sebe). No tak Vašku? Slyšíš??

Vašek: "Co? Coje?"

Štefan: "No hurá konečně odpovídáš? Co je ti člověče kams odcestoval?" Vašek: " Tak cos chtěl?" odpověděl vztekle Vašek, protože ho Štefan rozrušil.

Štefan: "No já nevim… snad jen, že támhle (ukázal rukou směr) si právě sedly ty nejkrásnější kočiny co sem kdy viděl (Štefanovi se musí věřit ten je na holky expert). Vašek zaostřil a spatřil tu nejkrásnější holku, která podle něj stála za hřích. Byla celá v černém ve stylu emo. Měla dlouhé černé vlasy. Na krku řetěz který ladil s kovovými doplňky na kalhotách. Holky okolo téhle krasavice si něco špitaly a nejspíše jí řekly ať se otočí, protože se elegantně otočila a pohodila vlasy. Vaškovi spadla čelist. Na první pohled se zamiloval. Od té doby pořád snil jen a jen o té dívce. Pomalu končily prázdniny. A nadešel den školy. Světe div se jako nové žačky do třídy vstoupily ty též dívky z parku. Učitelka je uvedla, že se právě přistěhovaly z vedlejšího města. A to všechny čtyři. Dívky se usadily. Vašek byl nadšen a celý den jen a jen pokukoval po té tajemné černé neznámé. Uprostřed hodiny se děvčata představila. Jedna byla Katka, druhá Andrea, třetí Patricie a ta "tajmená" byla Lucka, ale nikdo jí tak neříkal výjimkou byli rodiče a učitelka. Nikdo jí neřekl jinak než Pagy. Její příjmení bylo Pagačová= Pagy. Tato přezdívka se jí líbila víc než samotné jméno. Kluci se po vyučování chopili šance, že je provedou po škole. Po chvíli jim nabídli jestli by s nimi nechtěly jít ven. Holky souhlasily a navrhly, že se sejdou ve tři před školou. Kluci nic nenamítali. Ve tři přišli ke škole a holky už tam čekaly. Hodili řeč o jejich bývalé škole a o zájmech a spoustě jiných věcí. Pomalu šli až došli do parku, kde si sedli na lavičku a hovořili dále. Pomalu se stmívalo, jak ten čas neúprosně letěl. Někdo poté navrhl: "nezahrajeme si flašku?" Všichni souhlasili. Koupili v obchodě láhev slivovice a vypili jí, aby bylo čím točit. Všichni měli dobrou náladu. Nejprve to začalo v pohodě: pusa sem pusa tam. Potom došlo na líbání. Všichni měli trošku volnější smysly po slivovici, nikdo nebyl opilý pouze veselejší. Nakonec hra začala nabírat na obrátkách. Kusy šatstva lítaly vzduchem, když někdo nechtěl daný úkol splnit. Naštěstí byly noci ještě teplé takže nikomu nebyla "zatím" zima. Okolo půlnoci byli skoro všichni svlečení, tak Štefan navrhl jestli už neskončí s flaškou a nepůjdou do jezera na půlnoční koupání. Všichni přikývli. Vašek šel ruku v ruce s Pagy. Ostatní šli před nimi a o něčem mluvili. Po deseti minutách dorazili k rybníku, kde se v hladině krásně zrcadlil měsíc a lehký vítr dělal jemné vlnky. Hnedka skočili do jezera a plavali, cákali jako děti. Vašek s Pagy byli v povzdálí a vášnivě se líbali. Jemně jí položil na jehličí. Byli obklopeni keři. Noc byla jejich.

Po roce…. "Dneska máme výročí" a ukázal rudou růži. Pagy ji vzala do ruky a něžně Vaška políbila. Bylo to k neuvěření. Z největšího sukničkáře se vyklubal věrný beránek, jako byl Petr. A to se mu smál za jeho věrnost. Pagy pro něj měla též dárek, a zavedla ho do svého pokoje. Tam byli všude svíčky. Na posteli saténový přehoz a všude voněla vonná tyčinka a vonný olej. Na stole bylo Vaškovo oblíbené jídlo. Pagy zapla přehrávač a začala píseň, kterou Vašek miloval. Políbil Pagy a oba zasedli ke stolu. Po jídle si lehli, jak byli přecpaní a povídali si o životě a o budoucnosti. Usínali ve společném obětí….

Po několika měsicích….. "Vašek volá" stálo na mobilu. Pagy ho zvedla a Vašek povídal: "promiň nemůžu dnes o víkendu jedu s rodičem na chatu tak ahoj." Zase výmluvy! Proč mi to dělá? To mě snad už nemá rád? Brečela skoro Pagy. Vaška strašně milovala a nechtěla ho ztratit. Nemůže ho však nutit, aby ji miloval jako dřív. "Co když , ale fakt někam jede? I teď i minule?" Uklidňovala se. Ve skutečnosti jel Vašek na chatu s jednou blondýnou. Ulovila ho hnedka a on se blbec nechal. Celého ho pobláznila. Sladký řečičky, ťuťuňuňu a byl její. Jí však šlo pouze o jedno. On si to ve své zamilovanosti neuvědomil a skočil jí na špek. Po několika společně strávených nocích ho nechala kvůli jinému borci. S ledovým klidem mu řekla: "Nestál si za nic". On z toho byl na prášky. Ne kvůli tý blondýně, ale kvůli Pagy. Kvůli týhle pipce ublížil své lásce. "Nikdy mi to neodpustí. Nikdy!!" řval u sebe v pokoji sám na sebe. Pagy na to přišla po týdnu jejich románku. Výmluva míjela výmluvu a několikrát viděla blondýnu v jeho okně, když šla pro něj, jestli by s ní nešel ven. Chtěla si sáhnout na život, ale zdravě uvažující rozum jí velel: "On za to nestojí!". Po chvilce začala brečet a na celý pokoj křičela: "Nikdy mu to neodpustim. Nikdy!!"

Po půl roce…. Pagy sedí u psacího stolu a píše slohou práci. Vedle se válí sešit z matematiky a na podloze složité vzorce z fyziky. Škola jí přestala jít a nálada byla ta tam. Proč mě podvedl proč??? Znělo jí dnes a denně. Pořád myslela na ty krásné společné chvíle. Na výročí. Jak jeli na chatu. Na kamarádství mezi jejich nerozlučnou bandou. O několik bloků dál ležel Vašek na posteli a přemítal. Zachoval jsem se jako idiot jako totální degen. Takovouhle holku může člověk mít jen jednou za život. Proč jsem chtěl nějakou pitomou barbínu, která si chce jen užít. Proč jsem se nechal zlákat? Proč? Proč? Proč?.... slova ho bičovala a mučila několik posledních dní. Ve škole se na ni bál podívat. Tak strašně ji zklamal. Co když si kvůli němu něco udělá? To by neunesl musel by si něco udělat sám. Slova ho tížila pořád a pořád. Jednou se zase po dlouhé době sešli. Vašek, Štefan, Petr a Dominik. Už s Dominikem nebyli ze soucitu. Zjistili, že není tak špatný. Chodil teďka s Katkou a celý se změnil k nepoznání. Neměl už blbý narážky a bral všecko, tak jak se má. Už nikoho neponižoval a stal se z něj lepší člověk. Petr se zasnoubil s Klárou a plánovali svatbu. Štefan byl volný. Zklamal se v lásce. Holčičí parta na tom byla podobně. Andrea měla skvělého kluka z města a Patricie byla též volná. Jediní kdo bylo nejsmutnější ze všech byli Vašek s Pagy. Vašek měl plán. Nadechl se a řekl: "Lucinko? Můžu s tebou mluvit?" Ona oněměla úžasem i dojetím. Všichni na ně koukali jako na boží zjevení. Vašek sáhl do kapsy a vyndal zlatý řetízek. "Zkusil bys to se mnou znovu?" prosil. Pagy došla řeč a jen přikývla. Snad se zastavil čas a to co bylo se nikdy nestalo. Jako kdyby nikdy to Vašek nikdy neudělal. Dlouhé obětí a polibky. Pustili se. "Odpouštím ti" vydechla Pagy. Vaškovi se zalily oči slzami. Byl tak šťastný, že ji má zpátky. Bez ní už to nemohl vydržet. Za co mu stála ta blondýna? Za zpackané štěstí?

Po 5-ti letech… Svatební zvony. Všude rýže a bílé lístky růže. Okolo stáli příbuzní a kamarádi. Petr a Klára s malým Ondráškem. Dominik s Katkou. Štefan nakonec s Patricií. A Andrea s jedním štramákem.Všichni byli neskonale šťastní a volali:"Ať žijí a jsou šťastní novomanželé!"




!Smyšlená povídka na přání!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Inly Inly | Web | 6. listopadu 2008 v 18:05 | Reagovat

Ahoj ahoj. Moc děkuju za hezkej komentík. Tvůj blog je taky opravdu squělej, prostě nejvíc ze všech =D Jen tak dál =D

2 clayra (Síma) clayra (Síma) | Web | 6. listopadu 2008 v 18:43 | Reagovat

pěkný

3 xD kanikuli xD kanikuli | 8. listopadu 2008 v 10:34 | Reagovat

Jej to je fakt bestový. Dík za povídku...je mastná xD

Tak se mějte a fakt moooc dík PEŤKO

4 Peťka-autor Peťka-autor | 9. listopadu 2008 v 15:32 | Reagovat

nemáš zač ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama