Olghérie- Kapitola 7. Jarní slavnost

13. června 2008 v 18:33 | Peťka |  P.: Kapitolky
Kapitola 7. Jarní slavnost
Avis přišla akorát z večeře a ještě jednou šla omrknout medailon. Natáčela ho proti oknu a sledovala, jak se krásně třpytí. Byl vážně úchvatný. Dala ho zpět do tajné přihrádky a šla spát. Dneska měla mít náhradní trénink, protože se Alice již vrátila z cesty. Alice byla pomáhat na frontě, jelikož se Nefiři začali opravdu bouřit a poté také šla zjistit situaci. Jen co přijela tak musela do velké místnosti jít podat "hlášení" o tom jak to vše vypadá. Musí se připravit bitevní taktika a něco podobného. Avis se také účastnila tohoto shromáždění. Po skončení, doběhla Segina a zeptala se ho, kdy vlastně ten medailon může nosit.

Segin se však tvářil tajemně a jen lehce odpověděl: "To poznáš sama." A odešel do zahrady ozářené večerním, zapadajícím sluncem. Nic nemeškala a šla si lehnout. Takhle nějak to bylo včera, když se vrátila Alice. Od té doby co zde Avis žije tak dostala spoustu nových rób a šatů. Všechny byly honosné. Některé byly lehké jakoby letní a jiné byly spíše slavnostnější. Byl mezi nimi veliký rozdíl což je dobré, protože aspoň je mohla Avis střídat a brát si na nejrůznější slavnosti či příležitosti. Avis otevřela nádhernou skříň a vytáhla lehké šaty a oblékla se, že půjde na snídani. Cestou přemýšlela o nadcházející výuce když tu náhle vrazila do Segina, který jí ihned začal brebentit: "Konečně! Dnešní výuka se odkládá Avis. Musíme palác nachystat na večerní slavnost. Je to tradiční slavnost konaná již po staletí. Tato slavnost se nazývá jarní a koná se jak už název vypovídá= na jaře. Dnes se sem sjedou všichni příslušníci různých rodů a jiní významní lidé. Tak se hezky najez, užij si volna a při západu slunce buď připravená. A abych nezapomněl na odpoledne jsem Ti domluvil hodiny tance přijď včas a elegantní. Tvůj vyučující Ti pak dá vědět, kde se máš dostavit při tom západu." Poslední slova říkal už v běhu, protože zase někam spěchal. Avis stála celá zkoprnělá. "Já a tanec? Haha to bude sranda." Pomyslela. Ohlédla se a uviděla pouze lem Seginova pláště.
Když dorazila do hodovní síně tak všude panoval zmatek. Všude už se začalo připravovat. Od výzdoby, přes nový nábytek, ubrusy po skvělé jídlo a jiné pokrmy. Každý kdo mohl tak uklízel, vytíral anebo dělal jinou prospěšnou činnost. Avis po snídani šla do pokoje a dlouho si prohlížela medailon když tu náhle se zrcadlo proti ní začalo vlnit a znenadání se na něm zjevil čísi obličej. Avis zpozorněla a upřeně se dívala do cizí tváře. V zrcadle se zrcadlila mužská tvář, která na Avis začala mluvit: "Královno Avis, za hodinu se sejdeme v tanečním salonku. Stačí projít Velkým sálem, dolů po schodech potom doleva, projít Tanečním sálem a tam to najdete za dveřmi naproti podiu." Po těchto slovech se tvář rozplynula a Avis zírala pouze do normálního zrcadla. Tak za hodinu, uvažovala. Otevřela velkou skříň a prohrábla všechny kouty a zákoutí, otevřela všechny šuplíky a zásuvky až našla patery ucházející šaty. "Jenže, které si vybrat?" vydechla najednou. Omrkla první jenže ty byly prožrané takže ty okamžitě letěly do koše. To samé udělala i s druhými a třetími. Čtvrté a páté byly nádherné. Oboje modré, ale ty jedny byly s takovými krásnými volánky, kterým Avis neodolala a právě tyto šaty vyhrály. Avis si je hned nechtěla zničit proto si vzala ty druhé a tamty pěknější si nechala na večer. Najednou si vzpomněla, že se ještě musí stavit v kovárně na měření. Nemeškala a vyběhla tam. V kovárně to bylo cítit různým pálením železa a různě to tam syčelo a prskalo na všechny strany. Avis opatrně prokličkovala mezi všemi možnými nádobami a otevřela protější dveře. Tam už stála maličká žena oblečená v umolousaném hábitu. Dříve byl jisto jistě bílý, ale nyní byl šmouhatý a spíše do šeda. Žena pokynula Avis směrem k zrcadlu a vzala si metr. Několik minut Avis přeměřovala a zapisovala si míry na papír. Nebylo to jen tak. Avis musela mít do bitvy pořádnou zbroj přeci. Nemohla tam vyběhnout jen tak v něčem když už je královna. A hlavně jelikož bude jednou kouzelnice, tak to musí mít ušité z různých druhů speciálních látek. Pevné na boj a jiné na to, aby látka byla dosti ohebná když bude kouzlit. Bylo to velice složité a taková zbroj se mohla dělat i několik měsíců, aby splňovala všechny požadavky. Jakmile jí žena vzala všechny míry, Avis nemeškala a honem pádila do Tanečního salonku, aby včas stihla hodinu tance. Vlastně to bylo i více hodin. Prudce rozrazila dveře a tajemný pán ze zrcadla už seděl pohodlně v jednom saténovém křesle. Zvedl hlavu od knihy, usmál se, a pozdravil jí. Po chvíli se postavil a pověděl jí svoje jméno: " Jmenuji se Rogen a dnes se Ti budu věnovat, aby si se do večera naučila tančit." Rogen nebyl o mnoho starší nežli ona. Mohlo mu být tak maximálně patnáct. A taky, že bylo. Avis v něm okamžitě našla zalíbení a skvěle si rozumněli. Byli jedno tělo=jedna duše. Toto zvláštní spojení pocítil i Rogen a myslím, že to bylo velice příjemné. I díky tomuto to Avis šlo perfektně. Nikdy předtím netancovala a přesto jí to šlo jako kdyby tančila neustále. Po hodině uměla všecko tak dokonale, že si odpočinuli. Nalili si limonádu a povídali si o životě. Avis mělo být za necelý měsíc čtrnáct let, takže od sebe byli tak o rok. Od Rogena se dozvěděla, že také kdysi žil na Zemi, ale bylo to chvilinku. Je šlechtic a žije nedaleko v Ifiosu na hradě Slunečný. Rogen měl mít večer první tanec jako pocta jeho rodu. Jeho rod pokaždé zahajuje jarní slavnosti, proto požádal Avis, aby s ním zahájila slavnost a ona okamžitě kývla. Byla v jednom žáru. Bylo to fantastické. Pomalu se schylovalo k západu a Avis odešla. Domluvila se s ním, že se sejdou těsně před slaností tady v salonku. Avis se ve své komnatě převlékla do těch šatů s volánky, učesala si neposlušné vlasy a zčesala si je do krásného drdolu. Decentně se nalíčila a vyrazila do salonku. Tam si ještě párkrát s Rogenem zatančila onen tanec, kterým budou začínat slavnost. Po pár minutách se v tanečním sále ozval potlesk….slavnost započala. Rogen vzal Avis za ruku, otevřel dveře a oba vstoupili na parket za velkého potlesku a jásotu. Tanec zatancovali v takovém rytmu, že to všem vzalo dech a dlouho jim tleskali. Oba byli unavení a proto si sedli kousek stranou ke stolu a pořádně se napili a ještě několik hodin konverzovali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni a zjistíš kolikátý jsi!

Klik! 100% (18)

Komentáře

1 Simča Simča | E-mail | 15. června 2008 v 10:43 | Reagovat

wow "Jestli to nebude láááska..." ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama