Takový normální školní den……

22. května 2008 v 18:41 | Autoři |  M.: Jednorázovky
Je pondělí ráno a já jsem jako obvykle zaspala. Když běžím do školy, vzpomenu si, že jsem si zapomněla tělocvik, ale už bych se pro něj nestihla vrátit, a tak jen doufám že nedostanu poznámku. Jen co jsem dorazila do šatny, slyším holky, jak se dohadují z čeho všeho píšeme….a sakra, zase jsem se neučila. No tak tohle je fakt super den, pomyslím si a hned tahám z tašky sešit fyziky, abych se aspoň podívala, co jsme probírali.,,Zas busu mít pětku", stěžuji si kamarádce, která to má celé naučené nazpaměť. ,,Ale to víš, že ne….mohla by to být aspoň čtyřka….", škádlí mě.


,,Dobrý den", pozdraví učitelka fyziky. Rozdá nám testy, a my jsme jako obvykle rozděleni na oddělení A a B. Koukám na papír a zatím, co všichni píšou, já jsem neudělala ještě ani čárku. Učitelka si toho všimne a svým pronikavým hlasem se zeptá: ,,Ty už to máš hotové?" ,,Ne…já přemýšlím" odpovím a snažím se, co nejvíce soustředit. Nakonec tam něco napíšu, a doufám, že to bude aspoň ta čtyřka. Další hodinu máme tělocvik. Učitel mě nenechá cvičit v pantoflích, v ponožkách, bosa a už vůbec ne v botách na ven, a tak doufám, že se budu moct aspoň učit na další test. Ale ani to nemůžu, protože musím jít dělat rozhodčího při přehazce.
O přestávce si jdu koupit svačinu, jelikož jsem si ji nechala doma. Mám ale jen pár korun, a tak se musím spokojit s malou sušenkou.
Test z přírodopisu napíšu kupodivu docela dobře a to mi zvedne náladu, ale jen do doby než zjistím, že příští hodinu máme matiku s tou novou, naprosto příšernou učitelkou. U ní si nikdy nejsem jistá, jestli se směje, brečí nebo na nás křičí.
Když vstoupí do třídy a my jsme si ještě ani nestoupli, abychom ji pozdravili, řekne ať si sednem. ,, Kolikátého dneska je?" zeptá se a sama si odpoví: ,, Patnáctého, že?" Otevřela třídní knihu a řekla moje jméno. ,, Pojď k tabuli a vezmi si žákovskou knížku, nadiktuji ti pár příkladů, které mi vypočítáš. Vy všichni ostatními otevřete učebnici na straně 81"…Příklady, které mi nadiktovala jsem fakt nechápala. Bylo to samé x a y a já nevěděla, co s tím. Řekla jsem, jestli by mě nemohla vyzkoušet zítra, že to neumím. ,, Ale vždyť si měla celý víkend na to, se to naučit!" řekla a dodala: ,, Dobře. K sobě si napíšu pětku do kroužku a jestli to zítra nebudeš umět, zůstane ti"…….Ufffff…..
Na výtvarce bych snad usnula, kdyby mi tak strašně nekručelo v břiše. Dneska jsem totiž ani nesnídala. Čeština proběhne naštěstí docela normálně a já nemyslím na nic jiného než na oběd-dneska má být čočka…no nic moc, ale já bych snědla i hřebíky.
Crrrrrrrrrrrrr!!!!! No konečně! ,, Zvedněte židle a smažte tabuli!!" ohlásí učitel. Protože ho nikdo neposlechl, všichni utekli na oběd a zůstala jsem tam jen já s kamarádkou, řekne nám, abychom to tam poklidili. Když po několika minutách konečně můžeme jít, je na obědě příšerně dlouhá fronta, která vede až dolů ze schodů….Stála bych tu nejmíň půl hodiny, pomyslím si a při této představě jdu radši domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Girl1 Girl1 | 22. května 2008 v 18:57 | Reagovat

tyjo...to je super....doufám že sem budou přibývat další povídky. Miluju jednorázovky i kapitálky. Tak prosím pišet...díky

2 Kača Andrysová Kača Andrysová | E-mail | Web | 25. května 2008 v 18:10 | Reagovat

Jj...Tak takhle vypadá naprosto normální školní den i u mě...:D ;D

No,líbí se mi to tu.Mrkněte se někdo prosím na můj blog,mám malou návštěvnost a málo komentářů k tomu...:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama