Náhoda? Osud? 2. kapitola

27. května 2008 v 19:26 | Autoři |  Povídky na přání
Rodiče z ní měli radost. Elis na svůj věk nebyla moc samostatná, radši se držela u mámy, a to spíš, když byla na nějakém neznámém místě. Brali toto její rozhodnutí jako zkoušku dospělosti. Tak to alespoň brala Elis samotná.
Když se vrátil Honza, dali si oběd. Potom se ještě s rodiči chvilku bavili.
Prý Elis zítra přivezou nějaké oblečení, to Elis ale rezolutně odmítla. Když její věci, tak je bude balit ona. Asi tak ve dvě hodiny se Elis zašla do stáje pro svou tašku a s rodiči vyrazili autem k domovu. Cestou nemluvila a přemýšlela. O tom, jaké to bude být na farmě sama s cizími lidmi. O tom, jak se bude učit jízdu na koni.

O tom, jak se bude bavit s Danielem. O tom přemýšlela nejvíc a nejdéle. Napadlo ji, že se o to musí podělit se svojí nejlepší kamarádkou. Když dorazili, Elis beze slova vyběhla schody, pozdravila svého bratra Toma, který si něco čáral do zápisníku ve svém pokoji. Popadla velký cestovní loďák a pečlivě vybírala jednotlivé kousky oblečení. Hodně tílek, aby měla obnažená ramena. Krátké sukně. Potajmu si na dno přidala pár očních stínů, rtěnku, tvářenku a pudr. Taky zavolala Soně, své kamarádce. Se vším se jí svěřila, i o svém zájmu o Daniela. Soňa byla nadšená. Asi 20 kilometrů od farmy měla její rodina malou letní chatku. To znamená, že by se mohly někdy navštívit! Elis když skončila s balením, vzala si svůj deník - s koníkem - a začala psát. Podrobně popsala Daniela. A samozřejmě koně. "Hlavní zpráva" toho dne však byl Daniel.
Zbytek odpoledne jen přemýšlela a chovala si na klíně Mandy, svoji drobnou kočku. Měsíc ji neuvidí! Chudák Mandy, určitě se jí bude stýskat. Odkáže ji bratrovi na starost.
Potom přišel večer. Rodina se navečeřela a sledovala program v televizi. Elis však nějak nevnímala. Po dni byla unavená a začalo ji bolet tělo, proto se vydala brzy spát. Ulehla a až po hodině teprve usnula. Zdálo se jí jak jede na koni. Jela sama na neznámé louce. Ne, někdo jel za ní. Kdo to byl? Obraz měla trochu rozostřený. Najednou se rozjasnilo a Elis vedle sebe na černém koni spatřila Daniela. Usmál se na ni, ona na něho. Elis stáhla uzdu k sobě a viděla, že Daniel udělal to samé a potom hned seskočil. Ona to také udělala, ale pohybovala se jako ve snách. To je ironie. Jak seskočila, připadalo jí, že letí vzduchem několik dlouhých minut, než měkce dopadla na zem. Daniel se pořád usmíval. Udělat krok ní. Zatajil se jí dech. Co chce udělat? Přemítala a moc si přála aby ji políbil. Daniel udělal další dva kroky - teď už byl docela blízko, blizoučko. Položil jí ruku kolem pasu o pomaličku přiblížil svůj obličej k tomu jejímu. Elis překvapilo, že ji něco zalochtalo do nosu. Snažila se to nevnímat a přimhouřila oči. Ten dotěrný pocit šimrání na nose však pořád sílil a sílil…
Elis procitla. Opravdu ji něco lochtalo. Mandy! Kdoví jak se dostala do jejího pokoje a teď jí vrněla u obličeje.
"Mandy…" zasténala. V pokoji bylo podivné příšeří a Elis usoudila, že před chvilkou začala teprve svítat. Ani se nenamáhala podívat se na budík. Tak krásný sen a hloupá kočka jí ho tak ošklivě překazila! Nechybělo málo a Daniel by ji políbil. To by bylo nádhera. Kdyby ale nebyla Mandy.
Elis odstrčila dotěrnou kočku, ale dovolila jí zůstat v nohách postele. Elis věděla, že už nedospí. Vstala a oblékla si sukni kousek nad kolena a slušivé žluté tílko. Z pokoje tiše vběhla do koupelny. Rozčesala si vlasy a přemýšlela, jaký si udělat pěkný účes. Vrátila se do pokoje a v koupelně potom listovala knihou o účesech. Nalistovala na dlouhé vlasy a prohlížela si jednotlivé styly. "No to ne… v tom bych vypadala… ježiši to je hrůza… no to je mentální uplně…" komentovala tiše. Nakonec se rozhodla pro jednoduchý culík vzadu pěkně uprostřed a vlasy pod ním jen vyfoukat do jedné decentní vlny. To je vcelku přijatelné.
Jako včerejší den si vzala z tajné přihrádky lesk a namalovala se. Potom vytáhla stíny žluté barvy a velmi lehce si přejela oční víčka a pak ještě řasenkou řasy. Vybrala si na cestu svoje nejkrásnější žabky a samozřejmě neprůhledné sluneční brýle, zatím jen na hlavu. Popadla cestovní tašku a seběhla po schodech do kuchyně. Vzala si z lednice máslo a namazala si rohlík, přidala salát, šunku a sýr. To posnídala. Seděla v tichu a to se jí nelíbilo. Pustila si televizi, nemohla se soustředit. Myslela na svůj sen. Co kdyby ji Daniel políbil? V životě se ještě s žádným klukem nelíbala. Uměla bych to? Přemýšlela. Asi ne. Že bych to vyzkoušela na ruce? Viděla to občas u ostatních holek i v dívčích časopisech. Ale ne! Okřikla se. Nad jakýma blbostmi to tady přemýšlím!
Tak za hodinu přišel táta a po něm máma. Tom se jako obvykle nedostavil.
Když se rodiče nasnídali, vzali Elisinu tašku s věcmi a vyrazili. Jakmile vjeli do známé vesnice, Elis se vrátila dobrá nálada.
Když zastavili před domem, přišel je uvítat Honza s Helen. Daniel nikde nebyl vidět.
Elis se rozloučila se svými rodiči, kteří i přes Helenino přemlouvání nezůstali a odjeli domů.
"Tak pojď malá jezdkyně" usmál se na Elis Honza. "Daniel ti ukáže, kde má pokoj" a opravdu, když vstoupili do domu, v té vedlejší chodbě už Daniel čekal. Usmáli se na sebe. Kluk jí dokonce vzal tašku. Prošli okolo dveří do kuchyně a ještě jednou zahnuli doprava. Vešli do malého pokojíčku s jedním velkým oknem, úzkou postelí a dřevěnou skříní.
Elis se tam celkem líbilo.
"Ted' nevybaluj. Půjdete s Honzou cvičit s Kerstin" řekl a zavedl Elis zase ke vchodovým dveřím. Tam se rozloučili. Dívka zasněně vyrazila do stáje. Tam už opravdu Honza čekal.
"Tak ukaž mi, jak sis zapamatovala vázání sedla!" vyzval ji a podal jí kožené sedlo.
Samozřejmě, že Elis úplně zapomněla, jak se sedlo váže. Honza jí tedy pomohl.
Pak ho zase rozvázal a Elis to zkoušela po něm. Po půlhodině se to jakž takž naučila.
Poté dvě hodiny za sebou cvičili pomalou chůzi s Kerstin na dlouhém laně a pomalou chůzi samostatnou. V poledne se s Helen a Danielem naobědvali a zase cvičili to samé. Elis překvapovalo, že jí musí Honza pomáhat do sedla. Byla tak šťastná, že se po nezdařeném pokusu chechtala a tím jí ubývaly síly na další. Takhle u koní strávili příští tři hodiny. Potom si Kerstin musela odpočinout a občerstvit se a tak Honza Elis příležitostně ukázal, jak se koně hřebelcují, jak se jim ošetřují případné oděrky v kůži a jak pozná, když má kůň žízeň a hlad. Elis se dokonce snažila spřátelit s divokým Neralem a uplatit ho několika kostkami cukru, pokaždé po její ruce chňapl svými zuby a zuřivě frkal a hrabal kopyty. Elis z něj měla strach a nedovedla si představit, jak pobíhá v ohradě.
Zato veselý bujný koník, krásný bělouš byl veselý a hravý a na Elis si rychle zvykl. Ráda mu hřebelcovala nádhernou srst.Jmenoval se Jeff. První hnědý koník byla klisna, krásná, štíhlá, avšak na jízdu příliš vysoká pro Elis. Elena, jak koni říkal Honza, byla na Elis také milá. Elenin bratr, valach, vypadal téměř stejně, akorát měl silnější a šlachovitější postavu a jmenoval se Hary.
Když byli koně obstaráni, šlo se na večeři. Elis chutnalo, Helen vařila moc dobře.
Po vydatném jídle řekl Elis Honza: "Ted' si půjdeš, Elis vybalit svoje věci a potom s Danielem půjdete koně plavit, dnes je pondělí" Elis se rozzářila. Plavit koně s Danielem - to byla rajská hudba pro její uši! Ihned tedy nenápadně odešla a bleskově zandávala věci do skříně. Po chvilce se převlékla do ještě kratší mini a vzala si takové to tílko jak má dolní ruby svázané do uzlu, takže jí koukalo břicho. Bleskově napsala na mobilu eSeMeSku:
CAU SONI JE TO SUPER,JDEM S DANIELEM PLAVIT KONE A SAMI!!!
PAK TI NAPISU JAKT TO DOPADLO! CAU! ELIS
Odeslala na kamarádčino číslo a co nejtišeji běžela pryč z domu a do stáje. Daniel ještě nedorazil. Zabavila se tím, že hladila koně, kromě Nerala, ten zlostně dupal.
Konečně se otevřela vrata a vstoupil Daniel. Ten den už po druhé se na sebe usmáli. Elis zářila štěstím.
"Jak se vlastně plaví koně? A kde?" zeptala se, když nastala trapná chvilka ticha.
"Plaví se vlastně sami, jenom jim musíš nasadit ohlávku a odejít s nimi někam k jezeru. Potom jen sedíš na jednom z nich a držíš ohlávky všem… při plavení se uvolňují, relaxují.
Já je chodím plavit k rybníku, který je vedle lesa" Elis kývla a šla pro ohlávky. Najednou se zarazila. "A to budeme plavit i Nerala?" zeptala se úzkostlivě. "Ne" uklidnil ji s úsměvem Daniel. "Toho plaví Honza. Ve středu, to mám volno. Na mě útočí" vysvětlil a na ukázku se ke koni přiblížil. Ten byl přítomností Elis a Daniela tak rozzuřený a nepříčetný, že se snažil vyklonit z boxu a kousnout ho. Daniel byl ale moc daleko a nedosáhl na něj. Elis chápavě kývla a s Danielem nasadili koním ohlávky. Kluk potom vzal lano, asi tři metry dlouhé a svázal je jednoduchými uzly dohromady a slíbil Elis, že jí je později naučí vázat. Potom vyrazili. Koně šli za sebou klidně jako beránci. Elis se vyptávala Daniela, kde se tady na farmě vzal a on jí vysvětlil, že když mu zemřeli rodiče, tak se toulal světem až narazil na vzdálenou sestřenici tety jeho matky, Helen. Od té doby žije u ní a daří se mu fajn.
Elis mu na oplátku řekla o její lásce ke koním.
Tak Danielovi rodiče jsou mrtví. Myslela si a moc toho kluka litovala. Moc by ji zajímalo, jak zemřeli, ale připadala by si potom vlezlá a možná by to Daniela bolelo. To by potom s Elis nepromluvil a to nechtěla riskovat.
Došli k lesíku, asi pět set metrů za domem. Obešli ho, což jim trvalo asi půl hodiny. Když došli na konec, objevil se veliký rybník, na kterém plavalo pár kachen. Hladina se leskla a třpytila, jak se do ní opíraly narudlé sluneční paprsky. Daniel se vyškrábal na hřbet Haryho, krásného a velikého hnědáka s pomocí pařezu. Elis se snažila vylézt na Kerstin, ale Daniel jí poradil: "Na Kerstin nelez. Je moc malá, namočila by sis celý nohy. Radši jed' na Jeffovi."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama